Tento návod popisuje metodu, jak co nejjednodušeji naučit pravidla go úplné začátečníky. Hodí se zejména pro děti, ale je výborná i pro dospělé. Jedná se o poměrně novou metodu, která v posledních pár letech získala značnou popularitu v Japonsku, USA i jinde.
Poprvé jsem se s touto metodou letmo setkal v létě 1996 na EGC v Abanu, kde jsem ji vnímal spíše jako kuriozitu. Velký kredit ji však dodal o něco později Frank Jansen, jeden z nejsilnějších evropských hráčů a zkušený učitel go z Holandska, když ji doporučoval v prosinci 1996 na svém pražském semináři věnovaném výuce go na školách. Tehdy jsem se také poprvé setkal s jejím názvem - atari go.
Nebojte se touto metodou učit kohokoli. Starší děti a dospělí ocení, že je nepoučujete o složitých pravidlech a mohou téměř hned začít hrát. Malé děti by složitější pravidla chápaly jen obtížně a během vysvětlování by jste brzy ztratili jejich zájem. Naopak použitím této metody zaujmete děti již od věku 4 až 5 let a opravdu je go i naučíte.
Popis atari go, který dále uvádí se zakládá jednak na informacích z výše uvedeného semináře a jednak na velmi zdařilé internetové prezentaci této metody Melindy J. McAdamsové, kterou můžete najít pod titulem How to Teach Go na http://www.sentex.net/~mmcadams/teachgo/index.html.
Postup, jak naučit naprostého začátečníka pravidla go, se skládá ze tří etap, respektive z postupného zvládnutí tří her:
Vždy začněte na desce 9x9. Praxe ukazuje, že je mnohem vhodnější pro výuku začátečníku než u nás vžitá 13x13, která je nevhodná zejména pro malé děti. O desce 19x19 vůbec neuvažujte.
Ukažte, kam může být kámen na desku položen. Nezapomeňte na průsečíky na kraji desky a v rozích. Pokud učíte malé děti, nechejte je, ať sami několik kamenů na desku položí a za správně položené kameny je pochvalte. Nepodceňujte složitost tohoto úkolu pro dítě, které nechápe, co je průsečík.
Dospělí pochopí střídavé pokládání tahů černým a bílým okamžitě. U malých dětí to může být složitější. Trpělivě jim tento princip vysvětlete a nechejte je, ať si střídavé pokládání kamenů na desku vyzkouší, buď ve dvojicích (pokud učíte více dětí), nebo s vámi.
Vysvětlete pojem svoboda u jednoho samostatného kamene. Dospělý ho opět pochopí snadno, dítěti ukažte čáry, které se dotýkají položeného kamene. Správně položeného kamene se dotýkají vždy buď 4, nebo 3, nebo 2 čáry. Neomezujte se na slovní výklad, vše současně ukazujte na desce.
Ukažte, jak lze zajmout jeden kámen. Při ukázce vysvětlete, že kámen zajímáte obsazením jeho svobod, respektive čar, které se ho dotýkají. Zájem dětí spolehlivě získáte analogií s dobrodružnými filmy - kameny spolu bojují a ty, co jsou v přesile nepřátelský kámen obklíčí a zajmou.
Ukažte skupinu dvou kamenů uprostřed desky a zdůrazněte, že má 6 svobod. Předveďte, že i takovou skupinu kamenů je možné zajmout. Dětem vysvětlete, že svobodná skupinka kamenů se dotýká alespoň jedné čáry, pokud se žádné čáry nedotýká, je zajata. Musíte i vysvětlit, že skupinku tvoří pouze takové 2 kameny stejné barvy, které se navzájem dotýkají a leží na stejné čáře.
Postavte několik dalších menších skupinek (2-5 kamenů) na různých místech desky, předveďte jak se zajímají a nechejte žáky váš postup zopakovat na několika “úlohách”. Víc ukazujte, méně vysvětlujte. Zejména neříkejte nic o očích, životě, území, či sebevraždě. Pokud učíte víc dětí současně je třeba, aby si každé samo vyzkoušelo, jak zajmout různé skupinky kamenů. Můžete to uspořádat jako krátkou soutěž.
Nyní jsou vaši žáci připraveni na své první partie v atari go, nebo příhodněji žravé go. V této první fázi okamžitě vyhrává ten, kdo zajme první kámen.
Nenechte se mýlit jednoduchostí a neúplností pravidel, které jste zatím vysvětlili. Opravdu to stačí a není nutné nic dalšího říkat. Uvědomte si, že ve hře na zajetí prvního kamene neexistuje např. kó. Nechejte své žáky hrát, pouze je sledujte a teprve když dojde k porušení pravidla sebevraždy, vysvětlete, že takový tah je zakázaný a všem ho ukažte. Budete překvapeni, jak žáci sami brzy zjistí, že nejlepší ochrana před zajetím jsou dvě oči, aniž by jste jim o očích a životě něco říkali. Právě toto samostatné poznaní je důležité.
Pokud vyučujete pouze jednoho žáka, hrajte s ním žravé go sami. Zejména děti však nechejte v takové případě často vyhrávat a po určité době směrujte většinu partií k remíze (nikdo nezajme žádný kámen).
U malých dětí vždy důsledně hlídejte aby se střídaly v tazích a neporušovaly pravidlo sebevraždy. Obojí jim často dělá problémy.
Po určitém čase hraní na první sebraný kámen dojde zákonitě k tomu, že čím dál více partii bude končit bez výsledku - ani jedna strana žádný kámen nezajme. V tomto okamžiku pokročte do druhé fáze - hry na první tři zajatce. Ten, kdo zajme první tři soupeřovy kameny, ať už naráz, nebo jednotlivě až do celkového počtu tří, vyhrává. Žádná další pravidla stále neříkejte.
Při této hře už se dříve či později stane, že se desce vznikne kó. Neříkejte o něm nic předem a pouze buďte u toho, až se objeví. Většinou si sami žáci povšimnou zvláštnosti situace a zeptají se vás. Teprve pak pravidlo kó vysvětlete a důsledně hlídejte v partiích, aby nebylo porušováno.
Pokud vaši žáci neobjevili princip očí už ve hře na prvního zajatce, ve hře na první tři zajatce ho objeví určitě a partie budou opět končit bez výsledku (remíza).
Po úspěšném absolvování prvních dvou fází, tj. teprve až když vaši žáci poznají princip živých skupin, přikročte k fázi poslední, tedy skutečnému go. Teprve tehdy řekněte, že ve skutečném go se rozhoduje o výsledku jiným způsobem - počítáním bodů. Pojem území nijak složitě nevysvětlujte, pouze ukažte na několika “remízových” partiích ze hry na první tři zajatce, jak se území spočítá.
Od tohoto okamžiku už budou vaši hráči hrát skutečné go, zatím však stále na desce 9x9, a vy budete postupně přidávat informace o dalších pravidlech a zvyklostech (vyjmutí mrtvých kamenů až po ukončení partie, handicap, seki, atd.). Vždy se snažte vše vysvětlovat na situacích, které opravdu vzniknou při vzájemných partiích vašich žáků.
U předškolních dětí mějte na paměti, že nemusí ještě umět počítat. I v takovém případě je postupně naučte srovnat si navzájem území po skončení partie, ale s vlastním spočítáním jim budete muset pomoci sami.