Mistrovství Evropy žáků a juniorů

a

mistrovství Evropy párů

Silnou výpravu vyslala Česká asociace go na mistrovství Evropy žáků a juniorů a mistrovství Evropy párů. Obě akce proběhly téměř současně ve dnech 19. až 21. února v jihofrancouzském městě Cannes. Česká republika chtěla přirozeně zopakovat loňský úspěch, kdy si výbornými výsledky zajistila dvě postupová místa na mistrovství světa. I letos bylo ve hře šest letenek. Tentokrát bude cílovým místem Singapur.

Dvě ze zmíněných letenek připadly na kategorii žáků (do 12 let), v které bojovaly dvě desítky hráčů z osmi zemí. Roli jedné z favoritek potvrdila svým prvním Natálie Kovalevová z Ruska, které loni patřila třetí příčka. Druhé místo si nenechal ujít další hráč z Ruska Timur Dugin. Jelikož však pochází ze stejné země jako Natálie Kovalevová, na mistrovství světa pojede třetí Michael Ševčuk z Ukrajiny (na MS juniorů může v každé kategorii jet pouze jeden zástupce dané země).

Českou republiku v této kategorii zastupoval Jan Prokop, který určitě nezklamal. Jeho šesté místo lze hodnotit jako nemalý příslib do budoucnosti. Vždyť patřil mezi vůbec nejmladší účastníky. Navíc bude mít možnost v této kategorii ještě několik let hrát.

Větší želízka v ohni jsme ovšem měli mezi juniory. Ambice byly veliké. Avšak hned první kola ukázala, že postoupit na mistrovství světa nebude tak snadné, jak se na první pohled zdálo. Vždyť po polovině mistrovství měli tři ze čtyř našich zástupců v této kategorii pouze jeden bod.

V tento okamžik se začali rýsovat také první favorité. Po třech kolech byli bez prohry Andrej Kulkov z Ruska, Merlijn Kuin z Holandska a Pal Balogh z Maďarska. Andrej Kulkov měl navíc tu výhodu, že již stačil porazit Dianu Köszegi z Maďarska, která byla před mistrovstvím pasována na největší favoritku.

Čeští zástupci ve startovním poli se ve druhé části mistrovství snažili dohnat, co se dalo. Na medailovou trojku to však již nestačilo. Andrej Kulkov si udržel čisté konto, což mu vyneslo první místo. Na druhé se nakonec propracovala Diana Köszegi a třetí patřilo Merlijnu Kuinovi. Tato trojice si také vybojovala postup na mistrovství světa.

O čtvrtém majiteli letenky se mělo rozhodnout losem mezi čtyřmi čtyřbodovými hráči. Z této skupiny automaticky vypadl Pal Balogh, jelikož Maďaři již jednoho postupujícího ve svých řadách měli. Losovalo se tedy mezi Benjaminem Teuberem z Německa a našimi Janem Horou a Petrem Nechanickým. Ty se ještě předtím domluvili, že bude-li vylosován zástupce České republiky, tak si o postup zahrají zápas na dvě vítězné partie.

A protože se nakonec štěstí skutečně přiklonilo na jejich stranu, mělo mistrovství Evropy dohru za čtrnáct dní ve Frýdku-Místku. Zde již Jan Hora nenechal o svých kvalitách nikoho pochybovat a se skóre 2:0 si vybojoval čtvrté postupové místo.

První z těchto partii otiskujeme v našem časopisu. Zároveň si můžete také přehrát partii Ivana Kostky proti Dianě Köszegi.

Nyní však již obraťme pozornost k mistrovství Evropy párů. Na něm nás zastupovali Jana Hricová a Tomáš Grosser.

Jak se ukázalo hned na začátku, největšími favority na vítězství byly páry Německa, Velké Britanie a Francie. Jména mužských částí párů asi nepotřebují komentář: Christoph Gerlach, Matthew Macfadyen a Farid BenMalek. Všichni tři patři k evropské špičce a jen málo hráčů jim zde mohlo konkurovat. A když k nim přidáme jediné tři danové hráčky ve startovním poli, nebylo o čem pochybovat. Neměly prakticky konkurenci.

Ostatním párům tedy nezbylo nic jiného, než aby si brousily zuby na další místa. Mezi nimi byl samozřejmě i pár z České republiky. A skutečně se mu dařilo. Hned na úvod si vyšlápl na Holandsko a Belgii. Ve třetím kole však podle očekávání podlehl Francii. Chuť si ovšem spravil v dalším kole na Slovensku. Na závěr mu však byl nalosován další pár z “neporazitelné trojky” - Německo. Jak se záhy ukázalo, byla to partie o první místo. Německý pár se však po vítězstvích nad Brity a Francouzi nezalekl ani českého páru, následkem čehož bez ztráty jediného bodu zvítězil.

Čtvrté místo České republiky lze hodnotit jako to nejlepší, čeho jsme mohli v těžké konkurenci dosáhnout.

Partie z mistrovství Evropy juniorů

Černý: Diana Köszegi (5. dan, Maďarsko)
Bílý: Ivan Kostka (3. dan, Česká republika)
Sehráno 19. února 1999 na MEJ v Cannes.
Čas na partii: 1 hodina
Ingova pravidla (komi: 7,5)
Černý vyhrál vzdáním soupeře.
Komentář: Tomáš Grosser

14 - Bílý měl spíše zahrát až na A, což by mu dalo lepší možnosti v útoku na černou pozici.
19 - Kdyby byl tah 14 na A, měl by nyní bílý kámen 16 lepší aji.
22 - Je otázkou, zda neměl dát bílý přednost horní straně. Klasický tah černého na B ho totiž v této pozici moc nebolí, poněvadž po jeho odehrání je černý překoncentrovaný (tah na B by byl bez výhrad, pokud by kámen 5 ležel na C).
32 - Bránit území by bylo příliš submisivní. Nejen že je to poměrně málo bodů, ale navíc ho může černý ještě z druhé strany účinně zmenšit. Nejsem si však jistý, jestli můžeme přiložení považovat za nejlepší odpověď, jelikož vede k přílišnému zpevnění černého.

41 - Tento výsledek je pro bílého asi trochu zklamáním. V rohu mu toho moc nezbylo a jeho skupina uprostřed dolní strany se může časem stát cílem útoku černého.
42 - Není lehké zde vymyslet něco dobrého. Určitou alternativu představuje tah na 47, který by měl bílému také zaručit život. Bohužel bílý musí počítat se skutečností, že v tomto rohu nebude tím, kdo zde bude mít hlavní slovo.
55 - Po tomto se zdá být bílý bez šance. Oči bílé skupiny jsou v nedohlednu.
59 - Kdyby nyní černý zahrál na 61 (s případným pokračováním D - 59), byl by bílý roh mrtvý, jelikož by podpojení nefungovalo.
70 - Chamtivý tah, který přinesl bílému zkázu. Mělo být pouze 71. Poté by bílá skupina bez problémů žila.
72 - Dokonce i kdyby nyní bílý zahrál na 73, stále by žil.
79 - Partie je rozhodnuta.

Podle názoru mnohých by Ivan v případě ožití své skupiny na dolní straně vedl. Osobně se ale domnívám, že zdaleka ještě není partie rozhodnuta. Bílý má sice více jistých bodů, černý však je nyní na tahu. Navíc například není ještě úplně jasné, jakým způsobem se na dalším vývoji partie podepíše černý val obkličující bílou skupinu na dolní straně. To jsou všechno veličiny, které se dají v tento okamžik velice obtížně vyčíslit. Proto bych s kategorickými soudy ještě několik desítek tahů počkal.

Partie o postup na mistrovství světa

Černý: Petr Nechanický (1. dan)
Bílý: Jan Hora (3. dan)
Sehráno 5. března 1999 ve Frýdku-Místku.
Bílý vyhrál vzdáním soupeře.
Komentář: Tomáš Grosser

Obrázek 1 (1-50)

5 - Tradičnější a přirozenější je napadení na A.
15 - Pro černého není příliš příjemné, že má všechny kameny na horní straně na třetí lince. Tomu se dá zabránit zahráním tahu 15 na B nebo položením tahu 13 na C.
17 - Poněkud nestandardní přístup. Pokud černý nechtěl hrát taisha-joseki (na 18), mohl si stále ještě vybrat z pestré palety dalších tahů: D, E a F.
28 - Zřejmě správná myšlenka, jak by měl bílý z okolní síly vytěžit maximum.
42 - Bílý měl spíše držet černou skupinu pod tlakem tahem G. Po tahu 42 je sice bílá skupina bez problémů, ovšem to samé můžeme v říci i o černém.
48 - Nezdá se mi za bílého příliš vhodné, aby v tomto prostoru dával svým kamenům takto těžkou formu (zvláště pak, pokud chce další tah zahrát jinam). Tato forma je vhodná, když ji může bílý následně dostatečně rozvinout a využít její sílu. Proto bych dal přednost buď rychlosti v podobě zahrání tahu 48 na H nebo I (forma tří bílých kamenů není příliš “očítvorná”, takže bílý bude muset stejně utíkat), nebo lepším vyhlídkám na vytvoření základny v podobě nízkého napadení komoku (tah 44 na 45).

Obrázek 2 (51-100)

53 - Jeví se mi lepší, pokud černý k získání bodů raději využije určité těžkopádnosti bílých kamenů a zahraje tento tah z druhé strany, např. na 58.
61 - Zřejmě příliš hluboko. Tah na 64 by přinesl téměř stejný redukční efekt, přičemž by byl bezpečnější.
63 - Chyba v propočtu. Jak ukáže další vývoj, ohnutí černému moc dobře nefunguje. Lepší bude se pouze natáhnout.
80 - Tento výsledek lze ohodnotit jako ztrátový pro černého. Bílý získal množství jistých bodů, zatímco černý stačil nalézt jen částečnou kompenzaci. Navíc má bílý tempo.

Obrázek 3 (101-184)

102 - Lépe na A. Místo tahu 106 bílý zahraje na 107. O svou skupinu se bát nemusí, jelikož mu funguje střih.
123 - Mělo být 124.
133 - Tento tah černému neuteče.
157 - Mělo být 158. Ko se dá hrát vždycky. Černý si pravděpodobně myslel, že bílý bude muset ožívat roh.
177 - Poslední zoufalý pokus černého zvrátit partii.
184 - Partie je rozhodnuta. Bílý má takový náskok, že již nemůže prohrát.