Mistrovství Evropy

Více než 350 hráčů přijelo na letošní mistrovství Evropy, které proběhlo na přelomu července a srpna v rumunské Mamaie. V porovnání s rokem minulým se ho zúčastnilo méně silných asijských hráčů. A ti, co zde hráli, nezřídka nedokázali navázat na své loňské úspěchy. A tak zatímco v roce 1997 byl náš Vladimír Daněk se svým sedmým místem nad všechny vyzdvihován jako nejlepší rodilý Evropan, letos by už příliš vzruchu tímto umístěním nezpůsobil.

Reprízu výsledků v Marseille, alespoň pokud jde o první místo, obstaral famózním výkonem Korejec Lee Hyuk. Stejně jako loni neprohrál ani jednu partii, takže mu po zásluze patřilo prvenství. K tomu přidal znovu bezkonkurenčním výkonem první místo ve víkendovém turnaji.

Jenže nebyl to on, kdo získal titul mistra Evropy. Ten právem náleží Robertu Mateescuovi, jemuž druhá příčka zajistila pozici nejlepšího Evropana. Že se stal mistrem právě hráč z Rumunska, asi už dnes nikoho příliš nepřekvapí. A určitě není na vině jenom domácí prostředí. Rumunsko je totiž evropskou goistickou supervelmocí.

Jen o dva sosy unikl mistrovský titul třetímu Franzovi Josefu Dickhutovi, jenž podle komentáře Vladimíra Daňka v poslední době hodně zesílil. To je pravděpodobně následek jeho studijního pobytu v Koreji, kde se místo studia korejštiny, což byl pravý účel jeho cesty, věnoval spíše studiu hry go.

Až na čtvrtém místě skončil další z Asijců - Japonec Sumikura Yasuyuki. Hned za něj se propracoval Christoph Gerlach z Německa. Ten se sice vydává za 5. dana, ale ve skutečnosti momentálně patří k nejsilnějším Evropanům.

Ruskou školu v horní části výsledkové listiny zastupovali Andrej Khmyrov na šestém a Světlana Čikčina na osmém místě. Mimochodem, osmnáctiletá Světlana je inseiem v Koreji a jen 1,5 bodu ji dělilo od pátého místa v poslední partii právě proti Khmyrovovi. Ovšem spíše se umístění někde kolem jejich příček dalo očekávat od někoho z trojice Andrej Gomenjuk, Viktor Bogdanov a Alexej Lazarev. Zvláště Bogdanov a Lazarev tentokrát nesplnili své cíle a zůstali za očekáváním.

Nejlepším Holanďanem byl Frank Janssen, jemuž patřilo sedmé místo. Velmi oslabená holandská výprava (mistrovství se nezúčastnila např. Guo Juan) nezopakovala úspěch z loňského roku, kdy přes větší konkurenci bylo v první dvacítce pět Holanďanů. Tentokrát se tam dostali pouze dva. Tím druhým byl devatenáctý Emil Nijhuis.

Devátý skončil domácí Sorin Gherman a příčku za ním obsadil Dmitrij Bogackij z Ukrajiny. Přestože je stále ještě juniorem, nedělá mu problém prosazovat se mezi seniorskou špičkou. Určitě o něm budeme v budoucnu slýchávat stále častěji.

Začátek druhé desítky byl přisouzen Číňance Zhao Pei, od které se určitě čekalo více. Vždyť loni byla čtvrtá. Není však jediná, kdo nebyl z asijských hráčů se svým výsledkem spokojený. Stejný osud postihl třináctého Miyakawu Watara (loni druhý) a jednadvacátého Naoyukiho Kaie (loni pátý).

Francouzská výprava dopadla podobně jako holandská. V minulém roce měla v první dvacítce pět zástupců, letos pouze dva - dvanáctého Farida BenMalka a osmnáctého Pierra Colmeze. O prvním jmenovaném se ještě v tomto čísle dočtete v souvislosti s jeho úspěchem na Obayashi Cupu.

Tímto jsme se již dostali k nejlepšímu z našich, kterým byl na čtrnáctém místě Vladimír Daněk. Mezi Evropany mu tudíž patří desáté místo. Určitě měl při troše štěstí i na víc. Přesto nemůžeme jeho umístění hodnotit jako neúspěch. Vždyť po sedmém kole byl s pěti body pátý. Potom ale přišly nezdařené partie s Dickhutem a Bogackim a šance na dobré umístění se rozplynuly.

Záhadnou se jeví účast Radka Nechanického, jenž po polovině šampionátů odjel domů. Přitom měl na svém kontě již tři výhry, takže důvodem k odjezdu zřejmě nebylo zklamání z výsledků (Nakonec sedmý Frank Janssen měl ve stejnou dobu body jenom dva).

Nikdo další z české špičky se bohužel mistrovství nezúčastnil. A tom, jak dopadli ostatní, se můžete dočíst v následujícím článku.

Výsledky mistrovství Evropy

Mistrovství Evropy očima

Letošní mistrovství Evropy bohužel mnoho českých goistů nepřilákalo, což pravděpodobně způsobilo nepříliš atraktivní místo jeho konání. Bylo nás pouze pět - tedy jen zlomek toho, kolik Čechů jezdilo na mistrovství v letech minulých.

Není se ale čemu divit. Naše obavy (a především obavy těch, kteří se nakonec rozhodli nejet, přestože původně měli v plánu opak) se z velké části vyplnily. Ekonomický úpadek v Rumunsku sebou přináší mnohé negativní jevy, které kazily jinak vcelku příjemný dojem z celého mistrovství. Všichni účastnící tudíž byli denně nuceni čelit různým zlodějům, vykrádačům zamčených pokojů či nevyzpytatelným vekslákům.

Ale jak jsme již naznačily, celkový dojem byl spíše pozitivní. Každý den se hrálo jen jedno kolo, takže zbyl dostatek času na nejrůznější společenské aktivity, navazování kontaktů s hráči z celé Evropy i světa a v neposlední řadě také na zdokonalování se ve hře go.

A jak jsme vlastně dopadli? V hlavním turnaji měl Vláďa Daněk šest bodů z deseti partií, Radek Nechanický tři z pěti, Martina Šimůnková pět z devíti, Anna Bernáthová šest z devíti a Klára Žaloudková dokonce sedm z devíti. Ani ve víkendovém turnaji jsme se nenechali zahanbit. Vláďa a Martina měli po dvou, Klára tři a Anna dokonce všech pět bodů. Naše výprava se tudíž blýskla vynikajícím skóre 39:23, což na mezinárodní scéně není určitě špatné.

I přes drobné problémy popsané v úvodu tohoto článku se nám všem na mistrovství líbilo. Už dnes se těšíme na mistrovství příští. Jen věřme, že se ho tentokrát po početní stránce zúčastní výprava více hodná kvality českého go.

Lee Hyuk svým bezkonkurenčním vítězstvím opět dokázal,

že v Evropě prohrává velmi nerad