Mistrovství České republiky

V netradičním termínu, který by se ovšem podle některých zdrojů měl stát tradičním, se na konci června uskutečnilo šesté mistrovství České republiky v go. Hostila ho hanácká metropole Olomouc. A jak probíhalo?

Asi každý, kdo neváhal do Olomouce přijet, potvrdí, že tak dramatické jako letos to už dlouho nebylo. Po šesti letech se podařilo alespoň částečně prorazit absolutní nadvládu tandemu Daněk-Nechanický nad českým go. V posledních šesti ročnících mistrovství republiky totiž tato dvojice měla monopol na první dvě místa.

Hned v úvodním kole se zopakovala situace z minulého roku, kdy Petr Valášek vyhrál nad horkým kandidátem na dobré umístění Davidem Holečkem. Trpkost porážky si musel vychutnat i Karel Dach, jenž nestačil na Petra Cipru, který dokázal, že přestože není příliš aktivní, musí se s ním stále ještě počítat.

Druhé kolo nepřineslo žádné překvapení, což se ale nedá říci o kole následujícím. Předně Jan Měchura porazil Radka Nechanického, čímž si vybudoval dobrou pozici do dalších bojů. Naopak David Holeček utrpěl další prohru, tentokrát s Karlem Dachem.

Po středě tedy vedl s plným počtem bodů Vláďa Daněk, kterého stíhala pětice dvojbodových. Z nich si velmi nadějnou pozici vybudoval Jan Měchura, který měl úspěšně za sebou oba šesté dany, a Radek Nechanický, který mohl spoléhat na to, že jednobodové manko díky své síle dožene. Výhodu odehrané partie s Vláďou Daňkem měl Petr Cipra. Dva body si dále na své konto připsali Karel Dach a Martin Cieplý, jehož ovšem ještě čekala celá plejáda obávaných soupeřů.

Asi jen velký pošetilec by v tento okamžik vsadil na jednobodového Davida Holečka. Zvláště pokud uvážíme, že si již předem mohl téměř odečíst další dva body za šesté dany. Jenže byl to právě on, kdo se postaral o největší překvapení mistrovství. Zvrat v jeho výkonech přineslo čtvrté kolo, kdy si nenadále poradil s Vláďou Daňkem, což přirozeně zvýšilo šance jeho pronásledovatelů. Ze čtvrtého kola ještě stojí za zmínku souboj dvou outsiderů, v němž Jan Hora vyhrál nad Jiřím Cizlem.

Pátým kolem se mistrovství přehouplo do druhé poloviny a po něm byla v čele trojice čtyřbodových ve složení Vladimír Daněk, Radek Nechanický a Karel Dach. Do popředí se dále drali Jan Měchura, Petr Cipra a David Holeček, kteří měli o bod méně.

Jenže přišlo kolo šesté a opět bylo vše naruby. Radek Nechanický, jenž už pravděpodobně přemýšlel nad strategii, kterou zvolí v posledním kole ve hře o první místo s Vláďou Daňkem, pustil partii s Davidem Holečkem, čímž se mu zmíněný boj o první místo značně vzdálil. Z tohoto kola můžeme ještě vyzdvihnout výhru Jana Hory nad Martinem Cieplým.

Mnohé o konečných výsledcích mohlo napovědět následující kolo. V něm jsme sledovali zajímavý souboj o přední příčky mezi Davidem Holečkem a Janem Měchurou. Štěstí se nakonec přiklonilo na stranu Honzy, takže se pomalu mohl začít věnovat úvahám, jak nejlépe naloží s případnou cenou.

Ale to ještě nebylo zdaleka všem překvapením konec. Po ceně totiž velmi zatoužil i Karel Dach. A jelikož si své přání nedal vymluvit, musel Radek Nechanický v dalším kole již potřetí sklonit hlavu.

Před hráči v hlavní skupině bylo poslední kolo. A jaká byla situace? Jednu prohru měl na svém kontě stále vedoucí Vláďa Daněk. Za ním následovala s jednobodovým odstupem plzeňská dvojice Jan Měchura a Karel Dach. Šanci stoupnout si na stupně vítězů dále měli pětibodoví David Holeček, Petr Cipra a Radek Nechanický.

Přestože se původně očekávalo, že šlágrem posledního kola bude finálový souboj Daněk vs. Nechanický, osud tomu chtěl jinak. Shodou okolností v něm totiž na sebe narazili Jan Měchura a Karel Dach. A i když Vláďa výhrou nad Radkem rychle ukončil všechny spekulace o tom, zda by v případě jeho prohry nemohl na mistrovský trůn usednout některý ze zmíněné dvojice, ve skutečnosti to byl právě zápas mezi Honzou a Karlem, který přitahoval pozornost všech přihlížejících. Vždyť vítězství v této partii znamenalo druhé místo a jistý reprezentační dres.

Po tuhém boji nakonec vysněné druhé místo získal Karel Dach, což je samo o sobě trochu ironické, protože Karel se na mistrovství dostal jako náhradník. Na předloňskou třetí příčku se vrátil David Holeček, který se po špatném začátku zapotil snad ještě více než loni. Bez dramatických výkyvů získal čtvrté místo Petr Cipra. Pátý skončil Jan Měchura. Za statečný výkon by si však bezesporu zasloužil více. Radek Nechanický bude nad svým šestým místem asi ještě dlouho zpytovat svědomí. Petrovi Valáškovi se loňská třetí příčka nepodařila obhájit. Skončil sedmý. Osmou řádku ve výsledkové listině si vybojoval Martin Cieplý. Přestože se mohl propracovat i o několik řádek výše, je jeho umístění zhruba odpovídající jeho postavení v českém go. Dva body devátého Jana Hory je pravděpodobně maximum, kterého mohl v těžké konkurenci dosáhnout. Budoucnost má však před sebou. Černý Petr zůstal Jiřímu Cizlovi. Pro něj však může být úspěchem už samotná účast.

Vedlejší turnaj dal šanci hráčům, které příliš často na stupních vítězů nevídáme. Kvůli menšímu počtu účastníků bylo startovní pole rozděleno na dvě skupiny. První hrála systémem MacMahon, druhá švýcarským systémem s handicapy redukovanými o tři stupně.

Papírové předpoklady potvrdil Tomáš Grosser, který bez jediného zaváhání skupinu A vyhrál. Tvrdý a vyrovnaný boj byl však sveden o další místa. Z něho nakonec vítězně vyšel Jiří Kataman z Brna, jenž získal pět bodů. Za ním následovala skupina se čtyřmi body v pořadí: Aleš Cieplý, Ivan Kostka, Ivo Pavlík a Petr Nechanický.

Skupinu B suverénně vyhrál domácí Václav Horák, opět bez ztráty bodu. Čest rodu Holečků v prvních dnech mistrovství statečně zachraňovala druhá Lucie Holečková. Třetí místo patřilo Karlu Matyášovi z Plzně. V souboji na pomocná kritéria, jež rozhodovala o umístění čtyřbodových hráčů, dominovali čtvrtý Petr Malinovský a pátá Jana Sedláčková.

Trochu více vzrušení přinesl víkendový turnaj. Nově příchozí hráči posílili startovní pole a přidali mu na kvalitě. To ostatně dokazuje i vítězné trio hráčů, které by s největší pravděpodobností nepropadlo ani v samotné mistrovské skupině.

Ač se soupeři snažili sebevíc, první místo si nenechal ujít Zbyněk Dach. Skutečností však je, že zde bylo málo hráčů, kteří mu mohli jeho cestu za prvenstvím překazit.

Jedním z nich byl i Martin Kužela, jenž ovšem hned v prvním kole prohrál s Jirkou Holečkem, takže musel dohánět nepříjemnou ztrátu. Zatímco ale všichni sváděli tvrdé souboje o co nejlepší umístění, Martin své výkony stupňoval. A jelikož v dalších kolech neztratil ani bod, patřilo mu zasloužené druhé místo.

Přestože Jirka Holeček možná pomýšlel na lepší umístění, jeho třetí příčka se nedá hodnotit jako neúspěch. Z trojice, která obsadila první tři místa, mohl vyhrát kdokoliv. Na někoho však tím pádem muselo zbýt druhé a třetí místo.

Solidním výkonem získal čtvrtou příčku na našich turnajích poměrně často vídaný Wojciech Wieczorek z Polska. Pátý skončil Tomáš Grosser.

Závěrem je nevyhnutelně nutné poděkovat olomouckému go-klubu, zvláště pak jmenovitě rodině Göblových, za výbornou organizaci celého mistrovství. Všem účastníkům na něj zůstanou určitě pěkné vzpomínky.

Hlavní skupina