Mistrovství světa juniorů

Výborně si počínala česká výprava na srpnovém mistrovství světa juniorů. Zvláště pak Ondřeji Šiltovi se čtvrtým místem v kategorii do dvanácti let podařilo navázat na dávné úspěchy Radka Nechanického.

Kde hledat původ tohoto úspěchu? Pro odpověď na tuto otázku bychom se museli vrátit zhruba do roku 1993, kdy se zlínský go-klub začíná orientovat hlavně na výchovu goistické mládeže. Především jeho zásluhou kvalita juniorů v České republice rok od roku roste. To ostatně dokumentuje tabulka vítězů juniorský mistrovství České republiky uveřejněná o několik stránek dále jako součást článku Davida Holečka o českých juniorech. Zatímco v roce 1993 stačilo na zisk mistrovského titulu 8. kjú, o pět let později se jeho držitelem stává 3. dan. A věřme, že tímto nárůst síly českých juniorů nekončí.

O samotném průběhu mistrovství světa se dozvíte z následujícího článku, který pochází z péra mnohem povolanějšího - Ondřeje Šilta. Nám však alespoň ještě dovolte ke skvělému úspěchu poblahopřát a vyjádřit přesvědčení, že tento úspěch není zdaleka posledním.

Ondřej Šilt

Kategorie do 12 let

jméno

stát

1.

Li Kang

Čína

2.

Seo Hyun-seok

Korea

3.

Xiao Zhenghou

Tchaj-wan

4.

Ondřej Šilt

Česká republika

5.

Okuda Aya

Japonsko

6.

Eric H. Lui

USA

7.

Natalia Kovaleva

Rusko

8.

Ong Sze Han

Singapur

Kategorie do 18 let

jméno

stát

1.

Liu Xing

Čína

2.

Ynu Heok

Korea

3.

Pen Quan

Čína

4.

Shou Pinchang

Tchaj-wan

5.

Lo Min Ming

Singapur

6.

Bogackij Dmitrij

Ukrajina

7.

Chinen Takeshi

Japonsko

8.

Jonathan Wang

USA

9.

Timothy Law

Kanada

10.

Merlijn Kuin

Holandsko

11.

Diana Köszegi

Maďarsko

12.

Martin Kužela

Česká republika

Martin Kužela

Mistrovství světa juniorů očima Ondřeje Šilta

Evropská výprava na mistrovství světa juniorů čítala celkem deset osob: čtyři junioři (Martin Kužela, Dmitrij Bogackij Merlijn Kuin a Diana Köszegi), dva žáci (Natalia Kovaleva a já) a čtyři osoby doprovodu (vedoucí výpravy Oleg Gavrilov, Pavel Skalka, bratr Diany Köszegi a jedna Holanďanka).

Naše cesta vedla z Prahy přes Amsterodam a Peking do Guiyangu, kde se mistrovství konalo. Hned po příletu nás začal natáčet místní televize. Z letiště jsme odjeli do hotelu Holiday Inn, kde jsme se zaregistrovali. Zde si mě vybrali na interview. Poté jsme měli tři dny na aklimatizaci.

V neděli se hrálo první kolo. Mně nalosovali Li Kanga (1. profi-dan, Čína), Martinovi Liu Xinga (2. profi-dan, Čína). Oba jsme prohráli. Soupeři byli nad naše síly. Odpoledne jsem si však náladu spravil, poněvadž jsem porazil Ong Sze Hana (2. dan, Singapur). Martin opět prohrál. Tentokrát s Merlijnem Kuinem (1. dan, Holandsko).

Následující den byl na programu výlet k vodopádům asi 100 km od Guiyangu. K dalším bojům jsme nastoupili až v úterý. Ve třetím kole jsem překvapivě porazil Okudu Aya (5. dan, Japonsko). Martin naopak prohrál s Dmitrijem Bogackým (6. dan, Ukrajina). Ani v další partii se mu nedařilo. Nestačil na Timothyho Lawa (5. dan, Kanada). Já jsem nedopadl o moc lépe. Porazil mě Xiao Zhenghou (5. dan, Tchaj-wan).

Středa byla opět volným dnem. Organizátoři mistrovství připravili výlet do čínského skanzenu. Ve čtvrtek nás čekalo poslední kolo. Martinovi se zase nedařilo. Klíč k výhře nenalezl ani v partii s Jonathanem Wangem (5. dan, USA). Přede mnou byla rozhodující partie proti Nataliji Kavalevové (2. kjú, Rusko). Naštěstí se mi podařilo po dramatickém boji zvítězit, takže jsem postoupil mezi finálovou čtveřici, která hrála vyřazovacím systémem o titul mistra světa.

Pátek patřil prohlídce města. Potom však už nastal čas začít se soustředit se sobotní semifinále. Mým soupeřem byl Li Kang, s kterým jsem prohrál už v základní části. Rozdíl mezi profesionální a amatérskou třídou byl ale příliš velký na to, abych měl v této partii šanci. Lépe jsem na tom nebyl ani v nedělním boji o třetí místo proti Xiao Zhenghouovi, s nímž jsem také neúspěšně hrál již v základní části. Zkrátka účast ve finálové čtveřici bylo maximum, kterého jsem mohl v daných podmínkách dosáhnout.

Mistrovství bylo ukončeno velkolepým ohňostrojem. V pondělí jsme se během dopoledne letecky dopravili do Pekingu, kde jsme ještě stihli navštívit Zakázané Město. A pak už následovala jenom poslední noc, kterou jsme strávili v největším hotelu z řady Holiday Inn na světě, a let po trase Peking-Amsterodam-Praha domů.

Na závěr dodám ještě jednu perličku: V Číně jsme byli natolik neobvyklým úkazem, že se na křižovatkách zastavovala doprava jen kvůli pohledu na nás.


Strana 10 Strana 12 Obsah