Titul Kisei byl ve starých dobách vůbec nejvyšším oceněním, kterého mohl hráč dosáhnout. Do češtiny se dá toto slovo přeložit jako “go světec” nebo “svatý v go”. Slovo ki je starý název pro hru go, který se dodnes používá ve složeninách jako Kidó (cesta go, nyní název goistického časopisu), Kishi (profesionální hráč hry go), Nihon Ki-in (Japonská asociace hráčů), Kiseidó (název goistického nakladatelství) atd. Sei znamená v překladu svatý.
Je však nutné tento titul odlišit od ostatních titulů užívaných ve starém Japonsku. Ty totiž obvykle označovaly určité postavení v hierarchii tehdejší organizace. A to i ve zlatém věku go občas nemělo s kvalitou hry mnoho společného. Naproti tomu byl titul Kisei spojován výhradně s uměním, které hráč předvedl během svého života na desce. Spojení během svého života je užito záměrně, protože titul Kisei se u hráče začal užívat až s odstupem dlouhého času.
O skutečnosti, že stát se “svatým hráčem hry go” není vůbec jednoduché, svědčí jejich počet: některé zdroje uvádějí tři, jiné dokonce pouze dva hráče. Jaká je tedy skutečnost?
Prvním Kiseiem byl 4. Honinbo a 4. Meijin godokoro Dosaku (1645-1702), jenž přispěl nemalou mírou k rozvoji teorie fuseki. Každý, kdo si přehrává staré partie, zná zcela určitě jeho legendární sevření, které je jedním ze symbolů této doby:
Až do roku 1904 byl za druhého Kiseie bez problémů považovaný 12. Honinbo a 8. Meijin godokoro Jowa (1787-1847). Jenže v uvedeném roce byla uveřejněna publikace Zain Danso pojednávající o go v době Edo, v níž je mimojiné popsáno, jakým způsobem Jowa titul Meijin získal. Využil přitom zákulisních politických intrik, aby se vyhnul vyzývacímu souboji sogo mezi ním a 11. Inouem Gennanem Inseki (1798-1859), případně 7. Yasuiem Senchi Senkakem (1776-1838). Celá událost byla však natolik složitá, že se jí pokusíme samostatně věnovat v některém z příštích čísel.
Toto přirozeně zanechalo skvrnu na jeho hvězdné pověsti, přestože patřil mezi nejlepší hráče staré doby, nebyl-li vůbec nejlepším. Díky tomu se stal novým hrdinou Shusaku (1829-62), k čemuž také přispělo vydání sta jeho nejlepších partií v knize Kogyoku Yoin v roce 1900. Narozdíl od Dosaka a Jowy se Shusaku nikdy nestal Honinbem ani Meijinem, poněvadž zemřel ve věku pouhých 33 let. Přesto si titul Kisei nepochybně zaslouží.
Bude zajímavé sledovat, zda se titul Kisei neobjeví i u některého z hráčů 20. století. Několik jmen by tu určitě bylo: Shusai, Go Seigen, Sakata Eio, Cho Chikun, Lee Changho... To však ukáže až čas.
Novodobá historie titulu Kisei se začala psát roku 1977, kdy ho založily noviny Yomiuri spolu s Nihon Ki-inem. Ty do roku 1975 sponzorovaly turnaj o titul Meijin. V roce 1976 ale přišly konkurenční noviny Asahi s nabídkou vyšší finanční dotace pro tento turnaj, čímž se staly jeho novým sponzorem.
Noviny Yomiuri tudíž musely hledat novou cestu, jak po goistické stránce uspokojit své čtenáře. Proto založily turnaj nový - Kisei.
Yomiuri do něj vložily ještě více finančních prostředků než Asahi do Meijina, takže se vzápětí stal nejprestižnějším turnajem v Japonsku.
První ročník vyhrál Fujisawa Shuko, který si ho nechal vzít až v roce 1983 Cho Chikunem. Tímto si vysloužil titul Čestný Kisei, který se uděluje hráči, jenž tento titul získal pětkrát v řadě.
Podobnou kvalifikaci má i Kobayashi Koichi, který držel Kiseie 8 let. Nejprve však musí odejít do ústraní, což je další nutná podmínka k možnosti užívání titulu Čestný Kisei, nebo získat Kiseie ještě dvakrát.
Třetím nejúspěšnějším v tomto turnaji je Cho Chikun, který má Kiseie ve své sbírce již sedmkrát. Ten je také v současné době jeho držitelem.
Posledním, kdo si mohl okusit slávu držitele titulu Kisei, je Kobayashi Satoru, jenž ho získal v roce 1995.
|
rok |
vítěz |
poražený |
sk. |
|
|
1 |
1977 |
Fujisawa Shuko |
Hashimoto U. |
4:1 |
|
2 |
1978 |
Fujisawa Shuko |
Kato Masao |
4:3 |
|
3 |
1979 |
Fujisawa Shuko |
Ishida Yoshio |
4:1 |
|
4 |
1980 |
Fujisawa Shuko |
Rin Kaiho |
4:1 |
|
5 |
1981 |
Fujisawa Shuko |
Otake Hideo |
4:0 |
|
6 |
1982 |
Fujisawa Shuko |
Rin Kaiho |
4:3 |
|
7 |
1983 |
Cho Chikun |
Fujisawa Shuko |
4:3 |
|
8 |
1984 |
Cho Chikun |
Rin Kaiho |
4:2 |
|
9 |
1985 |
Cho Chikun |
Takemiya M. |
4:3 |
|
10 |
1986 |
Kobayashi K. |
Cho Chikun |
4:2 |
|
11 |
1987 |
Kobayashi K. |
Takemiya M. |
4:1 |
|
12 |
1988 |
Kobayashi K. |
Kato Masao |
4:1 |
|
13 |
1989 |
Kobayashi K. |
Takemiya M. |
4:1 |
|
14 |
1990 |
Kobayashi K. |
Otake Hideo |
4:1 |
|
15 |
1991 |
Kobayashi K. |
Kato Masao |
4:3 |
|
16 |
1992 |
Kobayashi K. |
Yamashiro H. |
4:3 |
|
17 |
1993 |
Kobayashi K. |
Otake Hideo |
4:3 |
|
18 |
1994 |
Cho Chikun |
Kobayashi K. |
4:2 |
|
19 |
1995 |
Kobayashi S. |
Cho Chikun |
4:2 |
|
20 |
1996 |
Cho Chikun |
Kobayashi S. |
4:3 |
|
21 |
1997 |
Cho Chikun |
Kobayashi S. |
4:1 |
|
22 |
1998 |
Cho Chikun |
Yoda Norimoto |
4:2 |
Letošní ročník proti sobě svedl zástupce staré a nové generace japonského go. Cho Chikun (obhájce) sice patří již mezi zkušené veterány, přesto stále dokazuje, že ještě neřekl poslední slovo. Vždyť letos už potřetí v řadě obhajuje velkou trojku.
Yoda ovšem také nepatří mezi nezkušené. V letech 1995-6 například držel titul Judan a nyní drží Goseie.
Jenže Cho si v posledních letech získal pověst neporazitelného. Ani tentokrát na tom nehodlal nic měnit a souboj vyhrál 4:2. Navíc je v současné době blízko k obhajobě Honinba, takže si na jeho přemožitele ještě pravděpodobně nějakou dobu počkáme.
Dnes vám opět předkládáme všechny partie. Jsou zajímavé tím, že tři z nich byly vzdány již kolem stého tahu. Je proto otázkou, zda se nejedná o určitý trend moderního go.
Yoda Norimoto se narodil 11. února 1966 na Hokkaidu. Učitelem mu byl Ando Takeo (6. dan). Shodan získal v roce 1980, 2. dan 1981, 3. dan 1981, 4. dan 1982, 5. dan 1985, 7. dan 1987, 8. dan 1990. Má za sebou četné úspěchy. Patří k nejlepším a zároveň k nejnadějnějším japonským hráčům.
