Tato partie by měla připomenout Vladimíra Holečka tak, jak ho mnozí z nás znali.
6-Obvyklá je zde hra na A nebo B.
10-Tímto tahem svírá bílý černého kámen 9 a zároveň se šíří od své hvězdy 2. Klasicky správný přístup.
11-Za běžnější považuji odpověď bílého na 30, 13 nebo 17, které berou v úvahu kámen na 8.
14-Stylovější výsledek přináší diagram 1.
20-Tah 20 je lepší než utíkat s kamenem 18 na 31, protože by se černý spojil na 21 a kámen 10 je velmi oslaben.
21-Tahem 21 měl černý rovnou zajmout na 31.
23-Špatné. Přímé zajetí na 31 nechává možnost střihu na C a stabilizuje všechny kameny ve středu.
30-Výměna 30 za 31 prospěla černému. Tahem 30 se měl bílý natáhnout na 31, zvětšit si moyo a útočit na těžké černé kameny ve středu.
33-Mělo přijít sevření na D, které je opět zároveň rozšířením od rohové závory.
34-Tříbodové rozšíření má slabinu uprostřed. Standardní je bílého D, černého E a bílého F.
37-Mělo být kosumi na A.
45-V sekvenci 39-45 černý získal vliv, ale bílý se stabilizoval se ziskem, což mu přináší výhodu.
53-Černý mohl střihnout na 59.
54-62-Zde spatřujeme osobitý styl pana Holečka.
70-Horní strana je zatím prázdná, směr hry ukazuje na B.
74-Tento střih bohužel nefunguje. Diagram 2 ukazuje, že bílý by utekl pouze při přítomnosti bílého kamene na A. Diagram 2 je standardní útěk do schodů.
