Partie starých mistrů

Honinbo Shuei vs. Ishii Senji

Shuei pocházel ze slavného goistického rodu. Jeho otcem byl Honinbo Shuwa, bratry Tsuchiya Shuetsu a Shugen. Učitelem mu byl mj. neméně slavný Shusaku, který kromě něho a jeho bratrů trénoval také Murase Shuha.

Po předčasné smrti Shusaka (zamřel v srpnu 1862 po epidemii cholery) to byl právě Shuho, jehož Shuwa zvolil svým nástupcem. Na nátlak vdovy po Honinbovi Jowovi, která měla ve škole Honinbo kupodivu poměrně velký vliv, však Shuwa nakonec své rozhodnutí změnil. Shuho je povýšen na 7. dan a dědicem titulu Honinbo se stává Shuetsu, držitel teprve 3. danu.

Shuei je v této době poslán do školy Hayashi, protože podle Shuwy neprokazoval dostatečné hráčské umění, aby ho případně mohl stanovit svým dědicem. V této souvislosti se často mluví o jeho velmi agresivním stylu. Ve škole Hayashi se stává dědicem, dva roky poté dokonce představeným školy.

V roce 1873 Shuwa umírá. Honinbem se na šest let stává jeho prvorozený syn Shuetsu, toho času držitel 6. danu. V roce 1979 je však nucen kvůli své duševní nevyrovnanosti odstoupit a Honinbem se stává Shugen, který však v této době měl pouze 3. dan.

Shuho, který byl nyní nejsilnějším hráčem, se mezitím stal prezidentem nové amatérské organizace Hoensha. Avšak mezi touto organizaci a školou Honinbo panovalo značné nepřátelství, které bylo pravděpodobně způsobeno nepřátelstvím právě mezi Shugenem a Shuhem. Je otázkou, jak ovlivnil Shuwa změnou svého původního rozhodnutí o tom, kdo se stane jeho dědicem.

V roce 1884 stanovuje Honinbo Shugen Shueie svým nástupcem. Protože však Shuei byl mnohem silnější, Shugen se zanedlouho vzdává pozice Honinboa v jeho prospěch.

Mezi Shueiem a Shuhem však panovaly dobré vztahy. Proto také Shuei o dva roky později činí překvapivý krok, když Shuhovi uděluje 8. dan (v té době nejvyšší třídu), stanovuje ho svým dědicem a nakonec v jeho prospěch odstupuje. Shuho se tímto konečně dostává na pozici, která mu už dávno patřila, a uděluje Shueiovi 7. dan. Tento tah Shuei naplánoval skutečně jedinečně, protože ještě v roce 1886 Shuho umírá a on se znovu vrací na pozici Honinboa.

Jedinými, kteří mu po smrti Shuha mohli alespoň trochu konkurovat, byli Nakagawa Kamesaburo (prezident Hoenshy, třetí syn Honinboa Jowy), Iwasaki Kenzo (jeho nástupce na postu prezidenta Hoenshy) a později ještě Tamura Hoju (Honinbo Shusai). V roce 1906 se stává Shuei Meijinem a rok na to umírá.

Ishii Senji (nazývaný též Nakagawa Senji, Nakagawa Kamesaburo II. nebo Hayashi Senji) není u nás příliš známý. I když se mu nikdy nedostalo takových poct jako Shueiovi, ve své době patřil mezi špičku. Narodil se v roce 1868 a zemřel v roce 1928.

Černý: Ishii Senji (5. dan) . Bílý: Honinbo Shuei (8. dan)

Hráno 15. 6. 1898

Bez komi.

Komentář: Tomáš Grosser

Obrázek 1. (1-100)

1-3-Velmi oblíbené fuseki v době přibližně před sto lety. Bílého 2 a 3 leží v přirozeném směru hry. Pokračování 4 až 6 se hrálo také poměrně často.
7-Ve staré době se dávalo přednost nízkému napadení komoku, vysoké se hrálo zřídka.
8-Nejčastější sevření nízkého napadení komoku.
12-Bílý nemůže dát atari na 13, protože černý by mu kámen 9 nechal a uzavřel by ho v rohu. To by byla pro bílého ztráta.
14-Méně častá varianta. Většinou se hraje na A nebo B. Jak se však za chvíli ukáže, bílý zde má dobrý důvod zvolit tuto variantu.
20-Výborná kombinace sevření a rozšíření. Kdyby bílý zahrál tah 14 na A nebo B, tohoto by těžko dosáhl.
21-Protisevření. Dobře rozvíjí černou závoru.
26-Shuei byl proslulý svým agresivním stylem. Cílem tohoto tahu je vynutit tah 28, ale zároveň bílý chce mít v této oblasti nějakého “průzkumníka”.
33-I staří mistři byli občas nuceni zahrát prázdný trojúhelník.
46-Diagonální skok je mnohdy zajímavá technika. Přesto není v partiích amatérů skoro vůbec vidět.
65-Nechat si vnutit špatnou formu spojením na 66 není dobré. Ve starých dobách se profesionálové snažili špatné formě vyhýbat skoro za každou cenu. V této pozici nemá černý v podstatě co ztratit.
90-Začíná další ukázka Shueiovy agresivní hry.

Obrázek 2. (101-200)

120-Známá poučka praví, že po křížovém střihu se má člověk natáhnout. To však není vždy pravda. V profesionálních partiích se “nenatažené” křížové střihy objevují poměrně často. Místo slepého plnění pouček je mnohdy lepší dobře počítat.
125-Černý nezahrál obvyklejší tah na A, aby mu bílý pomocí kikashi na 128 nezničil aji v rohu.
129-130-Pěkná výměna hodná profesionálů.
134-Redukce.
136-Pravděpodobně testovací tah. Pokud by se černý spojil, bílý má určité aji v levém dolním rohu. Tuto domněnku potvrzuje tah 137.
138-Vzhledem k odpovědi černého na 137 volí bílý pouze redukci.
144-Efektivní oběť.
148-Inverzní tempo a vytvoření aji 166; hodnota 6-10 bodů.

157-Profesionální přístup. Amatér by se zaručeně rovnou spojil na 150, protože to má v tempu. Kdyby teď černý zahrál na 150, také by donutil bílého zahrát na 188. Jenže tím by se připravil o hrozbu na ko, která se může hodit. Bílý nyní na 150 hrát nebude, protože mu to může přinést maximálně 4 body při dvojitém gote. A než dojde ke koncovce s touto hodnotou, černý si na 150 zahraje sám.
168-Dobrá technika.

Obrázek 3. (201-245)

203-Další příklad profesionální preciznosti. Amatér by zahrál rovnou na 205. Jediným ziskem tohoto tahu je vytvoření neuvěřitelných čtyř hrozeb na ko.
219,220-Hrozeb má černý dost.
245-Černý vyhrál poslední ko. Bílý vyhrál o 2 body.


Strana 13 Strana 15 Obsah