Nichiren byl zakladatelem budhistické sekty Nichiren. Říká se o něm, že byl hráčem go a existuje zápis partie, kterou údajně sehrál se svým žákem Nichiro. Tato partie se tradičně považuje za nejstarší zachovalou partii go v Japonsku. Partie dodržuje starodávný čínský zvyk se zahajovacími kameny na rohových hvězdách, s dalším kamenem ve středu, jež je považován za handicap.
O pravosti tohoto záznamu panují značné pochyby. Poprvé byl uveřejněn v pojednání Kogo (starodávné go) v roce 1829 a je považován za podvrh od Hayashi Gembi (1778-1861). Jiná teorie tvrdí, že záznam zfalšoval klan Honinbo, který byl spřízněný se sektou Nichiren. Žádné historické prameny neuvádí, že Nichiren skutečně go hrál .
Nikkai, budhistický mnich, který žil v pavilónu pojmenovaném "Honinbo" na pozemku chrámu Jakkoji v Kyotu, byl nejsilnějším hráčem své doby zakladatelem školy go Honinbo. Více je známý jako 1. Honinbo Sansa.
Když Oda Nobunaga (1534-82), první ze tří velkých válečníků, kteří nesli na svých bedrech těžký úkol znovu spojit Japonsko po dlouhém období občanských válek, navštívil Kyoto v roce 1578, zavolal si ke slyšení Nikkaie a byl tak silně ohromen jeho uměním (ve výukových partiích hrál s pěti handicapy), že jej nazval "meijinem", což znamená mistrovský hráč nebo odborník. Říká se, že toto byl původ používání tohoto termínu v go.
Nikai založil tradici, podle níž hlava školy Honinbo stávala budhistickým mnichem a v dodržování tohoto zvuku pokračovaly i další tři školy go, které současně vznikly (školy oficiálně pochází z roku 1612, kdy jejich členové obdrželi od vlády stipendia - to představovalo počátek profesionální systému v go v Japonsku). Školy Honinbo a Inoue byly spřízněny se sektou Nichiren a školy Yasui a Hazashi zase se sektou Jodo. Mnichové sekty Nichiren museli (na rozdíl od sekty Jodo) dodržovat celibát, avšak toto pravidlo nebylo striktně dodržováno ani v období Edo a na konci této éry bylo zcela vypuštěno.
Nejslavnější partie Sansy byla jedna z partií s jeho hlavním rivalem Kashio Rigenem (jeden z jeho žáků založil školu Hayashi), hraná za přítomnosti Nobunagy v chrámy Honnoji v Kyotu v roce 1582.
Tvrdí se, že v partii vzniklo trojité ko, což vedlo ke jejímu zrušení bez výsledku. Noc po hře se Nobunagův spojenec Akechi Mitsuhide náhle vzbouřil, obklíčil se svými oddíly chrám Honnoji a Nobunagu zabil. Proto je od té doby trojité ko považováno za nešťastné znamení. Záznam partie není kompletní (pouze 128 tahů) a je těžké si domyslet, jak ke trojitému ko mohlo dojít. Jedna teorie tvrdí, že k tomu došlo v jiné partii hrané téhož dne.
Sansa naštěstí našel patrony v Nobunagových následovnících Toyotomi Hideyoshim (1536-98) a Tokugawa Ieyatsu (1542-1616), který založil Tokugawský šogunát, který vládl v Japonsku po dvě a půl století. V roce 1588 zorganizoval Hideyoshi rozsáhlý turnaj, aby systematizoval výkonnost hráčů go v daném okamžiku. Avšak danový systém (od 1. do 9. profi danu) byl zaveden až na konci 17.století. V té době byli hráči klasifikováni handicapem proti hráči síly jozu (literárně znamená "dovedný" - je rovno 7.danu). Turnaj vyhrál Sansa a Hideyoshi rozhodl, že všichni ostatní hráči si od toho okamžiku budou proti němu hrát s černými, nebo s větším handicapem. Rovněž přidělil Sansovi roční stipendium.
Po založení šogunátu Tokugawy na počátku 17.století se hlavní město přeneslo do Edo (dnes Tokyo), které se následně stalo centrem go aktivit. V roce 1612 vláda udělila stipendia čtyřem školám a iniciovala tak vytvoření oficiální patronátu na go vznik třídy profesionálních hráčů, což vedlo k velkému pokroku v teorii a technice go a učinilo tak z Japonska nejsilnější zemi na světě po stránce go na čtyři století.
Sansa zůstal nepřekonán jako nejsilnější hráč go až do své smrti. V první nebo druhé dekádě století mu byl udělen titul Godokoro , což by se dalo přeložit jako "hlava vládního úřadu pro go". Aby se hráč stal Godokoro, musel být uznán za nejsilnějšího hráče a prohlášen tedy za Meijina. Byl oficiálním učitelem go šoguna a kontroloval všechna povýšení (v go) a měl monopol na vydáváním danových diplomů.
Sansa odešel z funkce v roce 1623 a postoupil tak úřad Godokoro svému žáku jménem Nakamura Doseki. V témže roce zemřel. Byl to první vskutku velký hráč go Japonsku a při vytvoření profesionálního sytému v období Eda významně přispěl k rozvoji hry.
Přeložil Petr Valášek